S úsměvem jde všechno líp

Únor 2017

Hostibejk - kralupský "Petřín"

26. února 2017 v 9:13 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýVčerejší krásný předjarní den lákal k návštěvě dominanty Kralup - kralupského "Petřína" - kopce Hostibejku, který s altánem pod vrcholem a pěkně opraveným bunkrem na úplném vrcholu shlíží na Kralupy, jako by je hlídal a chránil...U altánu je pěkné "skalní městečko" ostatně podobně jako na Petříně. Skály jsou ovšem o něco menší než na cestě do Nelahozevsi, o které jsem nedávno psal v článku Bizarní skály a Antonín Dvočák Od altánu je pěkný výhled na Kralupy, ještě lepší ale od bunkru, kde nepřekáží stromy...Na vrcholu, už ale mimo výhled od Kralup, je v současní době zavřená stylová hospoda Na Hostibejku, kterou si prý oblíbili i prominenti bývalëho režimu...ale fungovala ještě donedávna a snad ji zase brzy otevřou. Schodiště, kterým se dá nejlépe vzstoupat na Hostibejk z centra Kralup, je v současné době v opravě, musí se oklikou. I tak ale na Hostibejk chodí návštěvníků dost. Kopec je spojen i s tragédií, ke které došlo na konci války. Ve skupině mladíků, kteří si udělali výlet na Hostibejk, někdo vystřelil na ustupující Němce. Ti na ně uspočádali hon se samopaly a našli je schované vbývalém skladě munice pobléž bunkru....Naštěstí tato doba je již za námi a Hostibek může sloužit bez rizika jako rekreační zázemí našeho města. Nejprve tedy pohled na Vltavu z mostuc estou na Hostibejk:

Skály pod vrcholem Hostibejku:





Pohledy na Kralupy od bunkru:


Nešťastná skrýš...


Touha po moci a snaha slouzit verejosti

23. února 2017 v 19:14 | Jan Turon |  Všeobecnosti
ÚžasnýV jedné detektivce říká s nadsázkou policejní komisař detektivovi Philipu Marlowovi "Služba u policie je jako politika _ Vyžaduje nejlepší lidi ale není nic co by na ni ty nejlepší lidi přitahovalo". A skutečně zda se ze určitá povolání spojena s nějakým výkonem moci, namátkou kromě již zmíněných někteří manažeři dozorci vězňů učitele různí správci přitahující určité typy lidí kteří se jakby to z hlediska společenského zájmu dělat nemeli. Ač je zajistnoho dobrých učitelů manažerů i dozorců a najdou se i v ostatních povoláních spojených s výkonem moci je jich s pohledu potřeb společnosti málo a je třeba vzít za vděk těmi co to chtějí dělat...i když dobrý výběr eliminuje nejhorší uchazeče nic to nemění na tom ze nevhodných je hodně...Kromě toho se říká ze na některých manažerských funkcích se dosvědčují psychopati...Ale to už je jiné téma...Každopádně kdo se chce z idealismu ucházet o funkci spojenou s výkonem moci mel by zpytovat svědomí zda mu jde opravdu o službu veřejnosti a nikoli o skrytou touhou po moci a manipulaci s lidmi...A když chce dlouzí veřejnosti jestli skutečně ji přispěje tímto způsobem..." páchat dobro " může i jinak...

Srdce a mozek

19. února 2017 v 14:14 | Jan Turoň |  Všeobecnosti
ÚžasnýCo je nejdůležitější orgán? Srdce nebo mozek? To byla otázky z přírodopisu na základní škole, přičemž odpověď byla považována za nejistou. Mozek nejen myslí, ale i řídí spoustu neuvědomovaných tělesných funkcí atd., ale nebýt zásobován srdcem krví a tedy živinami a kyslíkem, nefungoval by....Jak z toho ven...a co ostatní orgány, třeba játra? Mimochodem, staří egypťané se domnívali, že myslíme játry, alespoň podle Egypťana Sinuheta...Divné. Já mel vždy pocit ze myšlení mám v hlavě. Mozek ovlivňuje i tu činnost srdce, byť to samo má autoönomní systém regulace. Srdce je jaksi jednodušší, také se dá proto transplantovat , transplantace mozku je hudba hodně vzdálené budoucnosti....Rovněž "mozek v kádi plné živin s kyslíkem rozpuštěným ve speciální kapalině, kterému je simulován sktečný svět je pouze oblíbená rekvizita autorů sci fi, která se doufám nikdy neuskuteční...Umělé srdce které by šlo v operovat místo obyčejného a bylo by funkční se dosud vyrobit nepodařilo. Pokusy byly i u nás ale zřejmě to predbihalo dobu. Na par hodin třeba při operacích srdce samozřejmě nahradit lze. Umělý voperovatelny mozek snad nikdy existovat nebude...možná budou nahraditelné některé komponenty třeba po úrazech..ale prozatím scifi stejně jako brainstimulator jako obdoba kardiostimulatoru. Ale mozek a srdce lze použít i v přeneseném smyslu jako rozum a cit nebo ve společnosti jako ti kteří představují " cerpace" a kteří "mozek byt obě skupiny musí v různé míře používat obojí. A stejně jako u skutečného srdce a mozku nemá smysl se přít co je důležitější a stavět složky jednoho celku proti sobe

Citrusy v Líbeznicích

15. února 2017 v 20:55 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýPředminulý víkend byly v zahradnictví v Líbeznicích Citrusové dny, ze kterých zůstala prodejní výstavka citrusů v hale a prodej méně obvyklých citrusových plodů do "vyprodání zásob". Citrusy se mi líbily už od dětství, ale s jejich pěstováním jsem neměl úspěch, ačkoli prababička úspěšně před válkou vypěstovala plodící citroník z pecky, pak jej prodala lékárníkovi...tak jsem to měl po kom zdědit....Ale v domcích, kde se topilo kamny, byly lepší podmínky než v bytech s ústředním topením. ...Tak mi žádný citrus nevydrží zimu, ani ty, které by měly být vhodné pro bytové pěstování,... . V dětství jsem znal jen mandarinky, pomeranče, grepfruity a citrony...a pak ještě záhadnÿ keř u sousedů, který rostl u altánu pod širým nebem a plodil malé nejedlé citronky. To jsem nevěděl, že je to jediný citrus/resp. on je to jiný rod, ale citrusům příbuzný/, který vydrží naši zimu, citronečník trojlistý, trifoliata. Roste i na několika místech na veřejných prostranstvích v Praze. Dá se použít i jako podnož pod roubované citrusy pro chladné zimování /pči cca 5 st,) ale mrazuvzdornost roubovanců nevytváří...přesto jsou odolnější. Po roce 1989 se roztrhl pytel z dalšími druhy citrusů, jedlými i okrasnými - kumkvat, cedrát,limetka, kyselý lajm, pomelo, bergamot, hořké pomeranče....Když jsem poprvé viděl limetky, považoval jsem je za nezralé citrony. Tož pár fotek z těch Líbeznic:


Pěkne, co?

A ještě


Vystava obrazů mělnického malíře Vlastimila Týmy

11. února 2017 v 19:14 | Jan Turoň |  Knihy, divadlo, vystavy....
Úžasný V současné době je v mělnickém muzeu prodejní výstava obrazů zdejšího malíře Vlastimila Týmy. Vlatimil Týma byl zdejší krajinář, maloval olejomalby a akvarely Mělníka, ale i Prahy, Kokořínska, Vysočiny, Českého ráje, Podkrkonoší.... Výstava byla už po páté. Naposledy jsem na ní byl před dvěma lety...Tentokrát ale zřejmě naposled, neboť malíř v bohužel říjnu náhle zemřel .. v době mé návštěvy byla již polovina obrazů prodána, tak se na veřejnosti objevují naposled. ...Uź před touto výstavou byla spousta obrazů v soukromých rukou, i v USA, Švýcarsku, SRN, Holandsku....Obrazy jsou opravdu pastva pro oči, i dobře nasvětleny aby jeich barevnost vynikla, dle mého náhledu krása některých vynikne až z větší vzdálenosti, kdy se ukazuje "realističnost" vyobrazení krajiny /téměř jako by se člověk díval pčímo oknem/mnohé si lze vychutnat při pohledu z ochozu muzejního sálu....Fotografovat je obtížné, přesto pro ilustraci přikládám fotky...Výstava je do konce příštího týdne, tj. do 19.2.







.

Cesta končí

9. února 2017 v 8:59 | Jan Turoň |  Všeobecnosti
Úžasný
Cesta končí…."zajímavé" je, pokud nekončí u nějakého cíle, ale zničehonic jako když utne…v lese nebo na poli je to obvyklé, něco se z okolí cesty sváží a tak se natáhne na poli či v lese až kam to jde…ale stejně je zvláštní a snad trochu tajemné, že dál už nic. Ale pamatuji si, jak jsme šli (v Rumunsku, u nás to asi moc nehrozí) třeba i několik hodin po turistické značce…a náhle konec…nejde ani "country cross" , museli jsme se vrátit….Známí dokonce šli takto po značené cestě v Albánii dva dny…Tak si člověk potom tak trochu představuje, že cesta přece jen pokračuje kdesi ve "virtuální realitě" v "jiných rozměrech", jenom je mu v dané chvíli nedostupná. Náhlý konec cesty vzbuzuje různé asociace…Tak i naše největší Cesta…jestli jednou skončí jako když utne nebo bude nějak a někde pokračovat v jiných dimenzích…

Bizarní skály a Antonín Dvořák.

5. února 2017 v 19:00 | Jan Turoň |  Všeobecnosti
ÚžasnýPískovcové skály u Kralup jsou jednak na "Kralupském Petříně" Hostibejku poblíž altánu shlížejícím z kopce na město, jednak naproti, kde začínjí Lobečskou skálou a táhnou se podél tzv. Dvořákovi stezky podél Vltavy až k Nelahozevsi. Zmíněná stezka je součástí trasy z Prahy na Říp ¨/vlastně se jde z Prahy podél Vltavy stále přírodou blíže ku Praze jsou skály buližníkové.. /která je součástí trasy Balt - Jadram...A to se Antonín Dvořák moc nerozšoupl, když po ní chodil jen do Kralup do školy....Na skalách jsou místy vidět horolezecké úchyty, na začátku je skála stále začouzená od ohniště, i když te'd v timě není po ohni vidu ani slechu, letitá stopa po ohních je vidět stále..Teď v zimě, když jsou stromy neolistěné, je na skály nejlepší výhled...Tož pár ukázek:


A další skály:


Tahle je elegantní:


Poslední ukázka:


Na Hromnice sněhu více

1. února 2017 v 11:16 | Jan Turoň |  Co přinesl čas..
Úžasný
Takhle by to bylo letos aktuální, ad hoc vymyšlená pranostika…Hromnice, svátek podle tradice k zasvěcení Ježíše Marií Bohu v chrámě, je prý dnem, na který se vztahuje nejvíce pranostik…Nejznámější tradice je svěcení "hromničních" svíček, které se pak během roku zapalovali jako prevence proti úderu blesku…Někdy se na Hromnice uklízel Betlém a dokonce odstrojoval vánoční stromeček…vlastně druhý možný, byť méně používaný termín po Třech králích. Na Hromnice o hodinu více…na Hromnice o dvě více…obě varianty jsem v dětství slýchával a později četl v Roku na vsi, což byla doporučená nebo snad povinná četba…Ověřením podle tabulky východů a západů Slunce jsem zjistil, že ve skutečnosti to je….hodinu a půl. Samozřejmě že to záleží na délce různých druhů soumraku a kdoví jak to naši předci počítali…ale toto mi připadá jako dobrá "zlatá střední cesta". "Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout…." Tady si ale prý naši předci pletli skřivana, který sice skutečně přilétá jako jeden z prvních tažných ptáků už v únoru, ale na Hromnice po něm ještě není vidu ani slechu, s příbuzným chocholoušem, který přes zimu zůstává a vybírá červíky a nestrávené zbytky z koňských koblih. Tak si ho pamatuji z dětství, kousek od nás chovali koně…Koní přibývá, tak doufám i chocholoušů, a mohou svým vrzáním zpestřovat zimu nejen na Hromnice. Také se tvrdí, že na Hromnice začíná předjaří…někdy možná, ale ono umí mrznout a sněžit i na konci února a v březnu, a letos to také moc nevypadá. Ostatně, k ještě pozdějšímu svátku Valentýna se vztahují dvě naprosto protikladné pranostiky - Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna - a svatý Valentýn - jara tatínek. Tak si vyberte….A k tomu ještě lze vzpomenout na horor Na Hromnice o den více kde se dostali do jakési časové smyčky a a dokonce z jedné popolarni knihy o kosmologii Na Hromnice o vesmír vice. To už je asi příliš.