S úsměvem jde všechno líp

Leden 2017

Jdu po napjatém laně

27. ledna 2017 v 17:40 | Jan Turoň |  Fantazie
ÚžasnýJdu po napjatém laně....nevím, jak jak jsem se zde octl a proč je to tak, ale vím, že jej mám přejít celé na druhou stranu....Opravdu? Každopádně, otočit se a vrátit asi nepřichází v úvahu, tak dobře stejně pohyb po laně nezvládám. Kromě toho nějak vím, že po laně přejít prostě musím. Jinak se mi ale jde celkem dobře. V ruce držím vyvažovací tyč, ale kupodivu by ani nebyla nutná...Když jsi vzpomenu, jak jsem se jako malý bál přejít po lávce přes řeku či jak jsem se později při školním výletě pracně dostával po kmeni přes potok...s frajeřiny jsem si to temkrát "lajsnul".... Jsem teď tedy asi v půlce toho lana... Jakto že to jde tak snadno? Náhle zlom....co to? Snad jsem si teprve teď náhle plně uvědomil, v jaké jsem situci...Cítím chvění provazu pod nohama....jen stěží udržuji i s pomocí tyče rovnováhu....provaz je tak úzký. Co teď? Nezřítím se, jak zdvihnu nohu?...dolů je to tak třicet metrů...ale být na místě není řešení...udržování rovnováhy tak jako tak unavuje. Musím se tedy přece jen co nejrychleji dostat na druhou stranu...Nejrychleji? Každé nepatrné pozvednutí nohy rozechvívá provaz a jen s vypětím všech sil s pomocí tyče udržuji rovnováhu. Konečně dostávám jakýsi grif a drobnými krůčky se velmi pomalu přibližuji k druhému konci....i tak po každých pár krůčcích mám problémy s rovnováhou....provaz se nevypočitatelně chvěje a hrozí mne shodit, tyč se zatroleně hodí...Konečně jsem se přiblížil na dosah k druhému konci...Úleva...ale běda...napětí povolilo, noha se smekla...Padám na betonové panely dolů. V tu chvíli jsem se probudil...Mlčící

Návštěva holešovické tržnice.

23. ledna 2017 v 19:20 | Jan Turoň |  Co přinesl čas..
ÚžasnýO víkendu jsme navštávili holešovickou tržnici...Vedle nákupu zaujme teď v zimě oko i pohled na hromady ovoce, zeleniny a květin v hale, který je už jakýmsi příslibem jara....Dříve se konali pravidelně i "velké trhy", kdy v sobotu byl trh i "venkovní", tam si šlo opravdu přijít na své../ale ne v zimě/, poslední léta je veškerý sortiment jen uvnitř...Ceny jsou vyšší, ale nákup je jedna věc, a potěšit oko pohledem věc druhá....


Botanická zahrada v zimě

17. ledna 2017 v 18:26 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýO víkendu jsem navštívil botanickou zahradu v Troji o které jsem psal už v článcích z minulého jara...Byl jsem zvědavý na její "zimní kabátek" . Teď v zimě je vstup zdarma a chodí kupodivu za pěkného počasí dost lidí. Zimní zahrada má zase jiný půvab než o sezóně. Mezi sněhem se to tam stále dost zelená, stálezelené rostliny, u cesty, jehličnany...Ze zimokvětých rostlin jsem zastihl v květu pěknou kalinu vonnou


Kousek dál se krásně vyjímaly do zimy zářící plody na krásnoplodce




a nad svahem pči cestě dolů pěkné exotické jehličnany



prošel jsem svahem nad dolní zahradou, ďo horní části zahrady, kde je americká polopoušť...na ní je prý sníh vzácnost, tak si ho zde můžem vychutnat
.




Takže stojí za to návštěva i v zimě...

Pokojovky

15. ledna 2017 v 10:12 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýZvláště teď v zimním období potěší trocha zeleně v bytě....umělé kytky tolik netáhnou, i když mám vázu s umělými makovicemi, doutníky a mimózou...ale to nejsou květiny v pravém slova smyslu...Za oknem se mi to ale docela zelená....Za ta léta jsem zjistil, že v panelákovém bytě se nejlépe daří sukulentům...tak mám několik druhů kaktusů a pryšec Euforbia trigona,který asi budu muset ořezat...už mi narostl před dva metry. Ze sukulentů se nadařilo jen pouštní růži Adenum obesum...asi jsem ji přelil... Aloe se úspěšně množí, už jsem ji rozdal spoustu odnoží a každému prospívá....Před lety jsem koupil v botanické zahradě hluchavkovitý sukulent s těžko rozluštitelným názvem , který se také úspěšně množí a prosperuje....Rovněž kromě sukulentů dracény a pokojové kapradiny. Orchidej také, ale málo kvete...Na Vánoce jsem ozdobil pokojovou araukárii /nebyl to ale "hlavní stromek"/. Řadu let jsem měl čajovník, kávovník a granátové jablko/ zakoupeno při otevření skleníku Fata Morgana/, zdálo se, že se tomu daří, granátovník několikrát krásně kvetl, ale nakonec vše uhynulo ....Podobně cykas, ale ten jsem "ulil" i kdy%z jsem myslel, že ho zalévám dostatečně málo...chtělo to ještě méně...V práci kolegové pěstují u oken kanclu ibišky a africké fialky, skoro celý rok krásně kvetou...Kolega dokáže přimět k opětovnemu kvetení amyrilis, což se mně nikdy nepodařilo...Co se mi nedaří pěstovat, jsou citrusy. Mockrát jsem je zkoušel pěstovat, i druhy prý vhodné do paneláku, přisvětloval apod...ale vždy mi uhynuly dřív než zaplodily...Jednou se mi krásný citrus krásně rozrůstal, ale jak zatopili, byl konec....Asi to chce skleník nebo zimní zahradu, ale jsou tací, co je v panelákovém bytě pěstovat dokáží...Tak ať se nám pěstování pokojovek daří a ať nám prospívají.

Rubikova kostka a další hlavolamy..

10. ledna 2017 v 19:35 Všeobecnosti
ÚžasnýVzpomínám si, jak na střední škole přinesl spolužák do třídy poprvé Rubikovu kostku, kterou jsme si pak půjčovali...Zaujal nás jednak sám pricip - jak se ta kostka může otáčet...a jednak samotný hlavolam, kde něco zdánlivě jednoduchého se po několika tazích stane téměř neřešitelným problémem...Za dobu půjčení jsme byli rádi, když se nám podařilo složit jednu stranu...Mezitím se objevila spousta senzací kolem Rubikovy kostky. Tvrdilo se, že to vynalezl Čech, kterému to nechtěli patentovat, že je to jen hračka /to není úplná nepravda - ale šlo o jiný hlavolam/ pak jsem slyšel, že prý se ty kostky po válce vyráběly ve strakonické zbrojovce....zřejmě fáma. Pak se objevily další Rubikoy hlavolamy- had, semafor nebo pyramidy, Rubikův jehlan a dvanáctistěn, domino 3x2, jinak obarvené kostky, takže záleželo na natočení středových kostiček na každé stěně....Později ale zájem o "hlavolam století"opadl a Rubikova kostka "zapadla" mezi ostatní hlavolamy, prodávala se dál, ale senzace kolem ní pominula. Obdobné to bylo s Lloydovou patnáctkou v devatenáctém století, kde se přesouvalo 15 číslovaných čtverečků ve větším čtverci 4x4. Byla zveřejněna nemožná kombinace s přehozenými čísly 14 a 15, a za nalezení postupu vypsána vysoká odměna...Nastala módní vlna, kdekdo tvrdil, že to složil ale postup si bohužel nepamatuje....Pak bylo zveřejněno, jak to je, a zájem o hlavolam opadl, ale prodává se dodnes, jednak jako patnáctka, jednak jako skládací obrázek...U Rubikovy kostky pak nastal ještě jeden, byť menší boom. Začali se vyrábět větší kostky 4x4x4 a 5x5x5 až 7x7x7. Ale zatímco u kostky 3x3 x3 jsem pak neodolal pořídil si vlastní a naučil se jí skládat, u kostky 4x4x4 jsem postup nenašel až do jejího rozpadu. ...Teď mám Cube 21, to je kostka ještě zapaklitější, neboť z nestejných dílů...Tak ať nám hlavolamy zpestřují volný čas a ať je skládáme úspěšně.

Obchodní řetězec a bouře ve sklenici vody...

8. ledna 2017 v 11:29 | Jan Turoň |  Všeobecnosti
ÚžasnýK prodeji patří reklama, ať se nám to líbí či nelíbí....tedy mne spíš nelíbí, protože mnohdy spojuje za účelem podpory prodeje zboží věci, které spolu nesouvisí, sugeruje, že člověk je něčím lepším, když si nějaké zboží koupí apod /xxxxx časopis svobodných lidí apod./ Ale málo platné - zboží je třeba nějak prezentovat , suchý výčet nikoho nezaujme, proč to nepředstavit nějak vtipně? Kde je ta hranice? Ale většinou vkus zapláče a reklama má do vtipu daleko...ale i když ji lidé třeba ani nevěří, reklama na zboží upozorní a účelu je dosaženo...Tak se jeden obchodní řetězec rozhodl prezentovat oblečení na černošském modelu...z toho co jsem napsal vyplývá, že asi chtěl jen a pouze oděv prezentovat zvláštním způsobem a přitáhnout tím na nabízené zboží pozornost....Máme tendenci svou pozornost zaměstnat něčím pro nás neobvyklým. Zdá se, že ale nedomyslel nějaké souvislosti a zvedl podivnou vlnu odporu..../jestli to není zase /mediální humbuk"/ z několika ohlasů udělat kdovíco...a v pokusu o reklamní trik mnozí vidí "vnucování multukulturalismu" "ustupování pravdoláskačům" atd. atp. ...Pak se to ještě svezlo s uprchlickou krizí, ačkoli většina uprchlíků rozhodně nejsou černoši. Pak obchodní řetězec spustil, že bojuje proti rasismu, čímž ještě přilil olej do ohně...Ale kdo ví, třeba s tím marketingoví specialisté počítali...jak známo, negativní reklama je také reklama.

O "kaktech" a A.V. Fričovi

3. ledna 2017 v 20:11 | Jan Turoň |  Knihy, divadlo, vystavy....
ÚžasnýK vánocům jsem dostal knihu od Alberta Vojtěcha Friče "O kaktech a jejich narkotických účincích" z roku 1924, kde popisuje své zkušenosti náš nejslavnější "lovec kaktusů" Alberto Vojtěch Frič. Kniha je doplněna moderními kaktusářskými poznámkami.....Poté, co A.V. Frič v pubertě přišel o svou sbírku kaktusů, rozhodl se, že ji doplní vlastními sběry. Jak si usmyslel, tak udělal - v dospělosti pak podnikl několik cest /hlavní jsou čtyři/ za sběrem kaktusů...Sám na cesty vydělával, byl zároveň novinářem, průvodcem, zlatokopem, spisovatelem dobrodružných románů apod.... Pohyboval se i v Mexiku v době občanské války, spřátelil se se zdejším prezidentem, kterému prozradil úkryty zbraní povstalců. ...Zaměřil se na zejména kaktusy bez trnů u kterých předpokládal toxicitu nebo halucinogenní účinky/lepší ochrana než trny a chlupy.../předpokládal u nich možné využití v medicíně/, dodával výzkumným ústavům, sám bádal...Objevil řadu kaktusů v místech dnes nedostupných - boj s narkomafií je prý pomalu horší než občanská válka. ..V knize popisuje pokusy s psychoaktivními kaktusy na univerzitách i vlastní zkušenosti....Objevil mnohé, bohužel však často přišel o prvenství, které nebylo někdy uznáno /ale hezkých pár kaktusů se po něm jmenuje a má jím zavedené názvy.../On si to někdy zavinil sám - mnohdy nerespektoval platné botanické zařazení, vymýšlel si vlastní....'Zde mu další vývoj obvykle nedal za pravdu. Čili on to byl tak trochu Jára Cimrman, respektive směs solidního seriozního badatele /byť samouka/ a Járy Cimrmana/a trochu i baron Prášil - tvrdil třeba, že naočkoval stromu rakovinu, kterou pak chytli lovci vzdálení 15 km - prý je pak vyléčili šamani.../. Přivezl nemocného Indiána Čerwuise, kterého zdejší lékaři vyléčili...bohužel po návratu ke svému kmeni to neměl lehké.. nechtěli mu věřit. co zde zažil. Četl jsem o Fričovi už dříve knihu Lovec kaktusů, tak vím, že poté , co se usadil, zkoušel třeba šlechtit rostliny. Zaujaly ho Lysenkovy teorie...přesto se mu prý např. podařilo pěstovat sóju v Čechách /rostlina krátkého dne, v létě jsou zde pro ni dny příliš dlouhé/ což po něm nikdo nezopakoval..Zemřel za války na následky bodnutí rezavým hřebíkem..ˇpo přestání tolika rizik. Je paradox, že dnes kvůli válce s narkomafií jsou podmínky pro sběr kaktusů ještě horší, podobnou expedici už zorganizovat nejde...Tož jeden z našich "skutečných Járů Cimrmanů"...