S úsměvem jde všechno líp

První vzpomínka pravá a falešná

24. srpna 2016 v 8:41 |  Co přinesl čas..
Úžasný
Moje první vzpomínka pochází z doby, kdy mi ještě nebyly na roky…je to matné a vlastně je to jen "vzpomínka na vzpomínku" - jak jedu vlakem a zabalen do kostkované deky jsem přenášen z vagónu do vagónu…Teprve později jsem se dověděl, že to bylo při cetě na Slovensko…Pak že si člověk do dvou let nic nepamatuje…Vzpomínám si také, jak jsem si v dětství často říkal: Tohle si musím pamatovat, to si zapamatuji na celý život. …že jsem si to říkal, si pamatuji, ale nevzpomínám si skoro ani v jednom případě, o co šlo…Jako Emanuel Frynta, který mluvil v básni s červotočem, ale neví o čem, ani proč, a jestli to byl červotoč…Ale tyto rané vzpomínky nejsou nic proti tvrzení jednoho známého, který tvrdí, že si pamatuje vlastní narození…a nedá si to vymluvit. Třeba nelže, může to být i nějaký paměťový klam, lidé si prý často "pamatují", co se nestalo, všichni známe jak nás paměť klame a leccos je jiné než ve vzpomínkách…často lepší, ale někdy i horší… Ale přece jenom, tohle je asi trochu moc. Tak vzpomínejme, ale pozor…aby to vůbec byla pravda
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elis Elis | Web | 24. srpna 2016 v 17:12 | Reagovat

Všechno je možné naše, vědomí není dokonalé, ale podvědomí si pamatuje úplně všechno a jsou techniky jak se naučit podvědomí ovládat a využívat jeho možnosti...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama