S úsměvem jde všechno líp

Duben 2016

Les Černínovsko - přírodní rezervace u Spolany

29. dubna 2016 v 8:12 Flora a fauna
Minulý víkend byla v Neratovicích každoroční tradiční akce Jarní stezka Polabím, s hojnou účastí. Je zde možný výběr z různých tras pro pěší a cyklisty od 10 do100 km…Téměř všechny trasy začínají průchodem či průjezdem lesa Černínovsko - rezervace lužního lesa bezprostředně přiléhající ke Spolaně, a tak u chemičky začíná místo měsíční krajiny, jak si někdo představuje, krásná přírodní oblast…Ne že by negativní vlivy nebyly, ale projevují se nenápadněji, než si někdo představuje…. Lužní les je jak známo společenství , které svým bohatstvím bývá s nadsázkou přirovnáváno k tropickým pralesům…Ale pro nás laiky je jeho krása pomíjivá - několik týdnů na jaře, od konce března do května, kdy se les rozzáří květy bílých a žlutých sasanek a dymnivek, kdy jemné lístečky ukáží svou zeleň a kvetoucí střemcha a planá třešeň prosvětlí les…Pak ale dymnivky a sasanky odkvetou, stromy se naplno obalí listím a vyrostou mohutné kopřivy, objeví se mračna komárů…Vše dále bují, příroda má zjevně pré, ale pastva pro oči tím skončí… Houby hledat zde není radno, broučkaři občas hledají vzácné nosatce a tesaříky, a nechtíc sem tam i nějaké klíště..…Lužní lesy jsou i na druhém břehu Labe, zde jsou zase hnízdiště vzácných ptáků, byli zjištěni říční a mořští orli, lunáci, volavky apod…Občas je člověk vidí létat nad Labem…Minulý víkend už vrcholná sezóna končila, krásu lužního lesa jsme si užili takříkajíc na poslení chvíli. Pár fotek na závěr.




Propasti, jeskyně, podzemí

26. dubna 2016 v 7:52 | Jan Turoň |  Vesmír
Úžasný
Jeskyně, propasti, podzemí…Už od dětství mne tyto prostory fascinovaly…Pamatuji se, že ve třetí třídě po návštěvě Koněpruských jeskyní jsem na dvorku vymodeloval stalaknit z písku (dodnes si pamatuji - stalaktit roste z hora, stalagnit zdola a stalaktát je spojený - je na to svérázná mnemotechnická pomůcka- táta jako hlava rodiny je nahoře…) a pak se mi už nikdy v té době tak souměrný nepovedl…Později mne zaujala svislá Chýnovská jeskyně a další jeskyně u nás i v zahraničí, ostatně blízko mého domu byly podzemní chodby, ale tam jsem si troufl jen na začátek, dál, kde bycjh se musel plazit už ne…Kupodivu byla podzemní chodba i pod Domem pionýrů, jednou jsme se po ní kousek vypravili, pamatuji si tu atmosféru šera a jakousi podzemní místnost v místě větvení……je to snad nějaký pozůstatek těžby vitriolových břidlic na Plzeňsku…Kupodivu jsem nikdy nebyl v proslulých jeskyních Moravského krasu, zato jsem byl třeba v teplých aragonitových jeskyních zbrašovských u Hranic - ano, i u propasti Hranická s dodnes přesně nezměřenou hloubkou - napadané kmeny způsobují, že se člověk ponořil jen asi 136 m a přístroje asi 200 metrů, hloubka se odhaduje na 700 metrů..Ta propast byla výzvou i pro světově proslulé potapěče. . Zajímavá byla ale i jeskyně Driny v Malých Karpatech - ačkoli jsem jezdil ke strýci do Horních Orešan v dětství často, tu jeskyni jsem navštívil asi před pěti lety…Metro mi nějak nezaujalo…Z umělých podzemních prostor si vzpomínám na klatovské katakomby, ty celkem udělaly dojem, mohu doporučit…Bývalý kolega dělal v ,ládí amatérský průzkum propastí na Slovensku, docela náročná činnost, s horolezeckým vyba vením a akvalungem…Jeden trénovaný sportovec měl problémy s klaustrofiobií,, když si to chtěl zkusit, museli ho uměle vytáhnout…Tak si užijme alespoň turisticky přístupné podzemí a ať se nám z propastných hloubek netočí hlava.

Moderní pratuři a nové pratele

20. dubna 2016 v 19:32 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýO divokých koních a zubrech ve velké ohradě v Milovicích jsem psal na jednom z prvních článků na blogu "Zubři v Milovicích". Zvířata zde spásají trávu a křoví a tím také pomáhají v bývalém vojenském prostoru udržovat plochu se vzácnymi květinami, brouky a motýli. Mezitím dorazilo ještě stádečko "praturů" - tedy jeden "prabýk" a čtyři "prakravičky". Jedné se teď narodilo telátko - tak je to první přírůstek v Milovicích. doufejme, že se mu bude dařit, s žije se se stádem a časem obohatí stádo o pěkného býčka či kravičku. Oni to ale vlastně nejsou pratuři, zpětným křížením primitivních plemen dobytka se podařilo vyšlechtit chlupatou krávu (tzv. Heckův skot), která navenek odpovídá naší představě pratura /nikdo neví jak přesně vypadal/....ale chováním je na pratura prý příliš mírná...No ale, on stačí býk tura domácího....Tak ať se zubři, divocí koně a "pratuři" spolu snášejí a ať se jim däří dobře a zdejší příroda ať má z nich užitek.

Dubnová

16. dubna 2016 v 8:05 | Jan Turoň |  Fantazie
ÚžasnýBeránku bílý na modři nebe
vískám Tvé rouno, hledím naTebe..
Beránku černý za noci temné
s rozkoší hladím Tvé rouno jemné
Beránku zlatý, sluneční záře
kéž bych směl líbat zlato z Tvé tváře.

Hlavu vzhůru nebo bližší košile...

14. dubna 2016 v 8:11 | Jan Turoň |  Fantazie
Úžasný
Někdy" pomyslel si kat Mydlář při broušení sekery na zítřejší exekuci "člověk musí dát hlavu vzhúru, nedat se a jednat podle svého přesvědčení, i když riskuje svůj život." "Vždyť zač by stál život, kdyby člověk zradil své přesvědčení a tím i sám sebe. " "Ti, co zítra budou popraveni, moji souvěrci, dostáli svému přesvědčení" , zamyslel se ještě, vyhodil do vzduchu vlas a přesekl jej. Sekera byla ostrá….

"Neměl bych tedy odmítnout zítra spravovat?!...To tak! Mají popravovat nějací diletanti s tupým nářadím...Ještě tak kdybych byl sám…co žena…. ale mám rodinu…synovi musím předat řemeslo…a vůbec…byla ta vzpoura vůbec oprávněná…samí měšťanostové, dokonce pár šlechticů…co jim chybělo,? ..měli se jak prasata v žitě. To jsou spory pánů, prostý člověk na to je doplpaatí, když se mezi ně plete…Takto se uklidniv, vyzkoušel ještě kleště a jal se opájet se představou kop grošů, které obdrží za zítřejší exekuci.

Číslovník jako slovník - kniha Čísla od Petra Klána

10. dubna 2016 v 11:36 | Jan Turoň |  Knihy, divadlo, vystavy....
Uspořádat čísla do jakéhosi slovníku nebo vlastně číslovníku - to byl nápad matematika Petra Klána, který takto ve své knize Čísla to "vzal" velmi přístupnou a všeobecně srozumitelnou formou od mínus jedničky (zde odbočil ke komplexním číslum a kvaternionum - čtyřsložkovým číslům (ta vyvolala ve viktoriánské anglii modu "duchů"" a strašidel, která prý přicházela ze čtvrtého rozměru..), oktonionum - osmisložkovým číslum apod,) přes nulu, jedničku, odmocninu ze dvou, e, pí, zlatý řez, .....bilion, googol /10 na 100. - po tomto čísle je pojmenován známy vyhledávač google/ centilion, googolplex /10 na googol/ až do nekonečna a k transfinitním číslum, neboť je dokonce více "stupňu" nekonečna....Pravda, sem tam nějaké číslo je vynecháno..., vždyť kniha má pouhých 250 stránek. Ale o každém čísle zde uvedeném jsou ruzne zajímavosti, které si člověk normálně neuvědomí, a je zde uvedeno spoustu zajímavostí, od hřícek typu magických čtverců a hvězda, vlastnosti palindromických čísel /stejných z obou směru cetby.../, vlastností čísel složebých ze samých jedniček,které si lze vyzkoušet, až po zajímavosti v matematice, fyzice, astronomii a historii....Tak třeba Landonuv "mravenec". Zacina na ctvereckovaném poli bílých čtverečku. Když dosahne bílé pole, přebarví ho na¨ˇsedé otoci se o 90 st.doprava a posune se o pole vpřed. když narazí na sedé přebarví ho na bílé otoci se o 90 st, doleva a posune se o pole vpřed. Pokud se to na počátači zkoumalo tak i kdyz se třeba do cesty postavila dopředu udělaná náhodně rozestavená šedá pole, mravenec se cca prvnách 10 000 kroku pohyboval chaoticky, ale pak se vytvoril cyklus a po 104 policek siroke dalnici se zacal sunout "furt" vpred. Proc to tak je a jestli je to tak vždycky, se dodnes neví...Nebo Syrakuský algoritmus. Každé číslo vydělíme dvěma, je - li sudí, nebo vynásobíme třemi a přičteme jedničku. To stále opakujeme. Pokud se to zkoumalo, nakonec končíme vzdy u cyklu 1,4,2,1....Ale některá u malá čísla předtím naskočí do ohromných hodnot, třeba 27 na 9232 a než se zacyklí, je třeba 111 kroků...Také není jasné, jestli to platí vždy a jak se pozná, že číslo takto "vystreli" To na ukázku, moc zajímavá kniha...

Holinky a hodinky aneb trůn a truňk...

6. dubna 2016 v 11:33 | Jan Turoň |  Co přinesl čas..

Některá slova mi v dětství připadala "etymologicky" příbuzná či aspoň jakoby spřízněná, ač mají společného to co "hodinky a holinky" a jejich jakousi spřízněnost jako bych cítil i teď. Například trumf (v kartách) a triumf - snad proto, že s trumfy se dá triumfovat…nebo trůn a truňk…přestavoval jsem si královské popíjení na trůnu, bobule psího vína snad měli rádi psi (zajímavé - o kočičím zlatě jsem nejen věděl, že s kočkami nemá nic společného, ani na mne tolik nepůsobilo), dál si vzpomínám jalovec a janovec…obojí jsou keře, i když naprosto nepodobné…a kompot a kompost…obojí je zpracovaná biomasa, jak by řekla Kateřina…Raketa tenisová se mi zdála být rodnou sestrou rakety kosmické, Laponec se mi zdál rodným bratrem Japonce , i když jsem věděl, že žijí úplně jinde a jinak. Anglie se mi zdála rodným krajem angíny, snad jsem předpokládal šíření mlhou… Dále pak třeba vosa a osa…Podobných dvojic slov bylo víc…Ping pong bylo pinkání o ponk (stůl).

Nedávno jsem se ale dočetl, že existuje jakási etymologie všeobecného mínění, která dokoince komolí slova a vytváří nová- například protěžovat místo protežovat (původní název je od "dělat protekci", ne jaksi protlačovat a tedy "protěžovat" jak je představa s tím spojená - i když výsledek je týž) Slovo magor prý vzklo s fantasmagorie (od fantasma a agora - náměstí) - veřejné fantazírování - což si lidé rozložili na fantas - a magorie… Zajímavé jsou cesty našeho jazyka a možná ho vytváříme tak nějak všichni…


Celoroční apríl

4. dubna 2016 v 11:23 | Jan Turoň |  Co přinesl čas..
Apríl, apríl, apríl, kočka snědla papír…Tak si pamatuji z dětství pokřik na toho, kdo se na 1. dubna nechal na pálit. Už jsme se neposílali pro semtele, holubí žluč či komáří sádlo (i když mimochodem jsem kupoval jednou v lékárně semtele - přeřekl jsem se místo septolete…) - pamatuji se ještě na bublinky do vodováhy, ale třeba ..učil ses na tu písemku z ruštiny (matiky, češtiny…)…já jsem dutej jak bambus fungovalo často spolehlivě… Nebo "víš o tom, že dnes za X supluje Y"…také dobré Z pozdější doby si pamatuji na drsnější aprílové žerty jako hypermangan ve sprše nebo přehození horké s studené vody…to už bylo někdy na hraně .
Čas oponou trhnul, elektronika pokročila a počítače se z hal vydaly do kanceláří a domácností…a mám pocit, že apríl se protáhl z jednoho dne na celý rok…Začala chodit různá oznámení, jako že jsem vyhrál soutěži, které jsem se neúčastnil a po zaplacení nějaké sumičky postoupím do druhého kola nebo mi bude předána výhra, slečny z poza oceánu se špatnou čestinou do mne zamilovaly a chtěly, abych je kontaktoval na zadaném e - mailu (kdybych odpověděl, asi záplava spamů) Různá varování, že je ohrožen účet apod. Jednu přílohu bych otevřel, kdyby nepřišlo krátce předtím varování od informatiků…někdo to ale "stihnul" a zaviroval si počítač, o různých hoaxech nemluvě…..Holt - v kyberprostoru je třeba být ostražitý nejen 1. dubna, ale po celý rok…
Dalšími proslulými apríláři s celoročním dosahem, už často mimo kyberprostor, jsou ti, co nejprve vyvedou aprílem řekněme z radioaktivního záření z mikrovlnné trouby, aby, jak známo, prodali jakési předražené zboží…To už je ale apríl opravdu na pováženou….
Tak ať máme dost bdělosti, abychom se vyvarovali oněch špatných "aprílů" a když už naletěli, tak na nějaký nevinný žertík 1. dubna…