Srdce a mozek

Dnes v 14:14 | Jan Turoň |  Všeobecnosti
ÚžasnýCo je nejdůležitější orgán? Srdce nebo mozek? To byla otázky z přírodopisu na základní škole, přičemž odpověď byla považována za nejistou. Mozek nejen myslí, ale i řídí spoustu neuvědomovaných tělesných funkcí atd., ale nebýt zásobován srdcem krví a tedy živinami a kyslíkem, nefungoval by....Jak z toho ven...a co ostatní orgány, třeba játra? Mimochodem, staří egypťané se domnívali, že myslíme játry, alespoň podle Egypťana Sinuheta...Divné. Já mel vždy pocit ze myšlení mám v hlavě. Mozek ovlivňuje i tu činnost srdce, byť to samo má autoönomní systém regulace. Srdce je jaksi jednodušší, také se dá proto transplantovat , transplantace mozku je hudba hodně vzdálené budoucnosti....Rovněž "mozek v kádi plné živin s kyslíkem rozpuštěným ve speciální kapalině, kterému je simulován sktečný svět je pouze oblíbená rekvizita autorů sci fi, která se doufám nikdy neuskuteční...Umělé srdce které by šlo v operovat místo obyčejného a bylo by funkční se dosud vyrobit nepodařilo. Pokusy byly i u nás ale zřejmě to predbihalo dobu. Na par hodin třeba při operacích srdce samozřejmě nahradit lze. Umělý voperovatelny mozek snad nikdy existovat nebude...možná budou nahraditelné některé komponenty třeba po úrazech..ale prozatím scifi stejně jako brainstimulator jako obdoba kardiostimulatoru. Ale mozek a srdce lze použít i v přeneseném smyslu jako rozum a cit nebo ve společnosti jako ti kteří představují " cerpace" a kteří "možné" byt obě skupiny musí v různé míře používat obojí. A stejně jako u skutečného srdce a mozku nemá smysl se přít co je důležitější a stavět složky jednoho celku proti sobe
 

Citrusy v Líbeznicích

Středa v 20:55 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýPředminulý víkend byly v zahradnictví v Líbeznicích Citrusové dny, ze kterých zůstala prodejní výstavka citrusů v hale a prodej méně obvyklých citrusových plodů do "vyprodání zásob". Citrusy se mi líbily už od dětství, ale s jejich pěstováním jsem neměl úspěch, ačkoli prababička úspěšně před válkou vypěstovala plodící citroník z pecky, pak jej prodala lékárníkovi...tak jsem to měl po kom zdědit....Ale v domcích, kde se topilo kamny, byly lepší podmínky než v bytech s ústředním topením. ...Tak mi žádný citrus nevydrží zimu, ani ty, které by měly být vhodné pro bytové pěstování,... . V dětství jsem znal jen mandarinky, pomeranče, grepfruity a citrony...a pak ještě záhadnÿ keř u sousedů, který rostl u altánu pod širým nebem a plodil malé nejedlé citronky. To jsem nevěděl, že je to jediný citrus/resp. on je to jiný rod, ale citrusům příbuzný/, který vydrží naši zimu, citronečník trojlistý, trifoliata. Roste i na několika místech na veřejných prostranstvích v Praze. Dá se použít i jako podnož pod roubované citrusy pro chladné zimování /pči cca 5 st,) ale mrazuvzdornost roubovanců nevytváří...přesto jsou odolnější. Po roce 1989 se roztrhl pytel z dalšími druhy citrusů, jedlými i okrasnými - kumkvat, cedrát,limetka, kyselý lajm, pomelo, bergamot, hořké pomeranče....Když jsem poprvé viděl limetky, považoval jsem je za nezralé citrony. Tož pár fotek z těch Líbeznic:


Pěkne, co?

A ještě


Vystava obrazů mělnického malíře Vlastimila Týmy

11. února 2017 v 19:14 | Jan Turoň |  Knihy, divadlo, vystavy....
Úžasný V současné době je v mělnickém muzeu prodejní výstava obrazů zdejšího malíře Vlastimila Týmy. Vlatimil Týma byl zdejší krajinář, maloval olejomalby a akvarely Mělníka, ale i Prahy, Kokořínska, Vysočiny, Českého ráje, Podkrkonoší.... Výstava byla už po páté. Naposledy jsem na ní byl před dvěma lety...Tentokrát ale zřejmě naposled, neboť malíř v bohužel říjnu náhle zemřel .. v době mé návštěvy byla již polovina obrazů prodána, tak se na veřejnosti objevují naposled. ...Uź před touto výstavou byla spousta obrazů v soukromých rukou, i v USA, Švýcarsku, SRN, Holandsku....Obrazy jsou opravdu pastva pro oči, i dobře nasvětleny aby jeich barevnost vynikla, dle mého náhledu krása některých vynikne až z větší vzdálenosti, kdy se ukazuje "realističnost" vyobrazení krajiny /téměř jako by se člověk díval pčímo oknem/mnohé si lze vychutnat při pohledu z ochozu muzejního sálu....Fotografovat je obtížné, přesto pro ilustraci přikládám fotky...Výstava je do konce příštího týdne, tj. do 19.2.







.
 


Cesta končí

9. února 2017 v 8:59 | Jan Turoň |  Všeobecnosti
Úžasný
Cesta končí…."zajímavé" je, pokud nekončí u nějakého cíle, ale zničehonic jako když utne…v lese nebo na poli je to obvyklé, něco se z okolí cesty sváží a tak se natáhne na poli či v lese až kam to jde…ale stejně je zvláštní a snad trochu tajemné, že dál už nic. Ale pamatuji si, jak jsme šli (v Rumunsku, u nás to asi moc nehrozí) třeba i několik hodin po turistické značce…a náhle konec…nejde ani "country cross" , museli jsme se vrátit….Známí dokonce šli takto po značené cestě v Albánii dva dny…Tak si člověk potom tak trochu představuje, že cesta přece jen pokračuje kdesi ve "virtuální realitě" v "jiných rozměrech", jenom je mu v dané chvíli nedostupná. Náhlý konec cesty vzbuzuje různé asociace…Tak i naše největší Cesta…jestli jednou skončí jako když utne nebo bude nějak a někde pokračovat v jiných dimenzích…

Bizarní skály a Antonín Dvořák.

5. února 2017 v 19:00 | Jan Turoň |  Všeobecnosti
ÚžasnýPískovcové skály u Kralup jsou jednak na "Kralupském Petříně" Hostibejku poblíž altánu shlížejícím z kopce na město, jednak naproti, kde začínjí Lobečskou skálou a táhnou se podél tzv. Dvořákovi stezky podél Vltavy až k Nelahozevsi. Zmíněná stezka je součástí trasy z Prahy na Říp ¨/vlastně se jde z Prahy podél Vltavy stále přírodou blíže ku Praze jsou skály buližníkové.. /která je součástí trasy Balt - Jadram...A to se Antonín Dvořák moc nerozšoupl, když po ní chodil jen do Kralup do školy....Na skalách jsou místy vidět horolezecké úchyty, na začátku je skála stále začouzená od ohniště, i když te'd v timě není po ohni vidu ani slechu, letitá stopa po ohních je vidět stále..Teď v zimě, když jsou stromy neolistěné, je na skály nejlepší výhled...Tož pár ukázek:


A další skály:


Tahle je elegantní:


Poslední ukázka:


Na Hromnice sněhu více

1. února 2017 v 11:16 | Jan Turoň |  Co přinesl čas..
Úžasný
Takhle by to bylo letos aktuální, ad hoc vymyšlená pranostika…Hromnice, svátek podle tradice k zasvěcení Ježíše Marií Bohu v chrámě, je prý dnem, na který se vztahuje nejvíce pranostik…Nejznámější tradice je svěcení "hromničních" svíček, které se pak během roku zapalovali jako prevence proti úderu blesku…Někdy se na Hromnice uklízel Betlém a dokonce odstrojoval vánoční stromeček…vlastně druhý možný, byť méně používaný termín po Třech králích. Na Hromnice o hodinu více…na Hromnice o dvě více…obě varianty jsem v dětství slýchával a později četl v Roku na vsi, což byla doporučená nebo snad povinná četba…Ověřením podle tabulky východů a západů Slunce jsem zjistil, že ve skutečnosti to je….hodinu a půl. Samozřejmě že to záleží na délce různých druhů soumraku a kdoví jak to naši předci počítali…ale toto mi připadá jako dobrá "zlatá střední cesta". "Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout…." Tady si ale prý naši předci pletli skřivana, který sice skutečně přilétá jako jeden z prvních tažných ptáků už v únoru, ale na Hromnice po něm ještě není vidu ani slechu, s příbuzným chocholoušem, který přes zimu zůstává a vybírá červíky a nestrávené zbytky z koňských koblih. Tak si ho pamatuji z dětství, kousek od nás chovali koně…Koní přibývá, tak doufám i chocholoušů, a mohou svým vrzáním zpestřovat zimu nejen na Hromnice. Také se tvrdí, že na Hromnice začíná předjaří…někdy možná, ale ono umí mrznout a sněžit i na konci února a v březnu, a letos to také moc nevypadá. Ostatně, k ještě pozdějšímu svátku Valentýna se vztahují dvě naprosto protikladné pranostiky - Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna - a svatý Valentýn - jara tatínek. Tak si vyberte….A k tomu ještě lze vzpomenout na horor Na Hromnice o den více kde se dostali do jakési časové smyčky a a dokonce z jedné popolarni knihy o kosmologii Na Hromnice o vesmír vice. To už je asi příliš.


Jdu po napjatém laně

27. ledna 2017 v 17:40 | Jan Turoň |  Fantazie
ÚžasnýJdu po napjatém laně....nevím, jak jak jsem se zde octl a proč je to tak, ale vím, že jej mám přejít celé na druhou stranu....Opravdu? Každopádně, otočit se a vrátit asi nepřichází v úvahu, tak dobře stejně pohyb po laně nezvládám. Kromě toho nějak vím, že po laně přejít prostě musím. Jinak se mi ale jde celkem dobře. V ruce držím vyvažovací tyč, ale kupodivu by ani nebyla nutná...Když jsi vzpomenu, jak jsem se jako malý bál přejít po lávce přes řeku či jak jsem se později při školním výletě pracně dostával po kmeni přes potok...s frajeřiny jsem si to temkrát "lajsnul".... Jsem teď tedy asi v půlce toho lana... Jakto že to jde tak snadno? Náhle zlom....co to? Snad jsem si teprve teď náhle plně uvědomil, v jaké jsem situci...Cítím chvění provazu pod nohama....jen stěží udržuji i s pomocí tyče rovnováhu....provaz je tak úzký. Co teď? Nezřítím se, jak zdvihnu nohu?...dolů je to tak třicet metrů...ale být na místě není řešení...udržování rovnováhy tak jako tak unavuje. Musím se tedy přece jen co nejrychleji dostat na druhou stranu...Nejrychleji? Každé nepatrné pozvednutí nohy rozechvívá provaz a jen s vypětím všech sil s pomocí tyče udržuji rovnováhu. Konečně dostávám jakýsi grif a drobnými krůčky se velmi pomalu přibližuji k druhému konci....i tak po každých pár krůčcích mám problémy s rovnováhou....provaz se nevypočitatelně chvěje a hrozí mne shodit, tyč se zatroleně hodí...Konečně jsem se přiblížil na dosah k druhému konci...Úleva...ale běda...napětí povolilo, noha se smekla...Padám na betonové panely dolů. V tu chvíli jsem se probudil...Mlčící

Návštěva holešovické tržnice.

23. ledna 2017 v 19:20 | Jan Turoň |  Co přinesl čas..
ÚžasnýO víkendu jsme navštávili holešovickou tržnici...Vedle nákupu zaujme teď v zimě oko i pohled na hromady ovoce, zeleniny a květin v hale, který je už jakýmsi příslibem jara....Dříve se konali pravidelně i "velké trhy", kdy v sobotu byl trh i "venkovní", tam si šlo opravdu přijít na své../ale ne v zimě/, poslední léta je veškerý sortiment jen uvnitř...Ceny jsou vyšší, ale nákup je jedna věc, a potěšit oko pohledem věc druhá....


Botanická zahrada v zimě

17. ledna 2017 v 18:26 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýO víkendu jsem navštívil botanickou zahradu v Troji o které jsem psal už v článcích z minulého jara...Byl jsem zvědavý na její "zimní kabátek" . Teď v zimě je vstup zdarma a chodí kupodivu za pěkného počasí dost lidí. Zimní zahrada má zase jiný půvab než o sezóně. Mezi sněhem se to tam stále dost zelená, stálezelené rostliny, u cesty, jehličnany...Ze zimokvětých rostlin jsem zastihl v květu pěknou kalinu vonnou


Kousek dál se krásně vyjímaly do zimy zářící plody na krásnoplodce




a nad svahem pči cestě dolů pěkné exotické jehličnany



prošel jsem svahem nad dolní zahradou, ďo horní části zahrady, kde je americká polopoušť...na ní je prý sníh vzácnost, tak si ho zde můžem vychutnat
.




Takže stojí za to návštěva i v zimě...

Pokojovky

15. ledna 2017 v 10:12 | Jan Turoň |  Flora a fauna
ÚžasnýZvláště teď v zimním období potěší trocha zeleně v bytě....umělé kytky tolik netáhnou, i když mám vázu s umělými makovicemi, doutníky a mimózou...ale to nejsou květiny v pravém slova smyslu...Za oknem se mi to ale docela zelená....Za ta léta jsem zjistil, že v panelákovém bytě se nejlépe daří sukulentům...tak mám několik druhů kaktusů a pryšec Euforbia trigona,který asi budu muset ořezat...už mi narostl před dva metry. Ze sukulentů se nadařilo jen pouštní růži Adenum obesum...asi jsem ji přelil... Aloe se úspěšně množí, už jsem ji rozdal spoustu odnoží a každému prospívá....Před lety jsem koupil v botanické zahradě hluchavkovitý sukulent s těžko rozluštitelným názvem , který se také úspěšně množí a prosperuje....Rovněž kromě sukulentů dracény a pokojové kapradiny. Orchidej také, ale málo kvete...Na Vánoce jsem ozdobil pokojovou araukárii /nebyl to ale "hlavní stromek"/. Řadu let jsem měl čajovník, kávovník a granátové jablko/ zakoupeno při otevření skleníku Fata Morgana/, zdálo se, že se tomu daří, granátovník několikrát krásně kvetl, ale nakonec vše uhynulo ....Podobně cykas, ale ten jsem "ulil" i kdy%z jsem myslel, že ho zalévám dostatečně málo...chtělo to ještě méně...V práci kolegové pěstují u oken kanclu ibišky a africké fialky, skoro celý rok krásně kvetou...Kolega dokáže přimět k opětovnemu kvetení amyrilis, což se mně nikdy nepodařilo...Co se mi nedaří pěstovat, jsou citrusy. Mockrát jsem je zkoušel pěstovat, i druhy prý vhodné do paneláku, přisvětloval apod...ale vždy mi uhynuly dřív než zaplodily...Jednou se mi krásný citrus krásně rozrůstal, ale jak zatopili, byl konec....Asi to chce skleník nebo zimní zahradu, ale jsou tací, co je v panelákovém bytě pěstovat dokáží...Tak ať se nám pěstování pokojovek daří a ať nám prospívají.

Kam dál